Septima na Maltě

O 3. březnovém týdnu se skupina studentů septimy, tedy osmiletého gymnázia, podívala na ostrovní stát ve Středozemním moři, Maltu.

Poznávací zájezd zahájila naše malá skupinka přesunem do Vídně, kde se brzy ráno následujícího dne nalodila na palubu letadla. Pro některé ze studentů šlo dokonce o jejich první let. Vše ale proběhlo hladce a po přistání se mohlo rovnou vyrazit za prvními z mnoha památek, které nás v následujících 4 dnech čekaly.

Zahájili jsme společnou prohlídkou hlavního města Vallety, jejíž úzké a křivolaké uličky nás okouzlily na první pohled. Naštěstí jsme se s nimi zatím nemuseli loučit, protože maltská městečka jsou takových uliček plná. Před trochou deště jsme se schovali na prohlídce Katedrály sv. Jana Řádu maltézských rytířů. Její bohaté zdobení a krypta na nás čekaly spolu s anglickým výkladem, který nám hrál ze sluchátek do uší, a my se tak dozvěděli něco více o maltézských rytířích. Podívali jsme se také k památníku války s největším zvonem na Maltě, a dokonce se nám podařilo potkat i autíčko Mr. Beana.

Druhý den jsme vyrazili na menší z maltských ostrovů - Gozo. Při cestě trajektem jsme měli možnost zahlédnout i ostrůvek Comino, na němž se natáčelo mnoho filmů - například Hrabě Monte Cristo, nebo Trója. Na Gozu jsme se podívali do zátoky Dwejra, ve které ještě před pár lety stálo pověstné maltské Azurové okno. Užili jsme si krásu v tuto roční dobu plně zeleného ostrova a navštívili celkem nedávno postavený Dóm sv. Jiří, jehož obrovská kopule na nás pomrkávala přes zbytek města už při prohlídce zdejší Citadely. Ta přečkala i dobytí Turky v roce 1551 a je z ní opravdu krásný výhled do krajiny plné políček a dalších maltských měst.

Třetího dne jsme se podívali do Národního akvária, kde jsme si vyslechli přednášku o zdejším odchovu a záchraně malých žraloků, kteří jsou po té, co trochu vyrostou, vypouštěni zpět do volné přírody. Kromě žraločích mláďat jsme měli možnost zahlédnout i mořské koníky, langusty či medúzy. Po náležitém pokochání maltskou mořskou faunou jsme se rozjeli autobusem do San Ġiljanu, kde se nachází po dlouhou dobu nejvyšší budova na Maltě, nazývaná Portomaso. Je vysoká 97,54 m a až do nedávna byla jedinou výškovou budovou na Maltě - to kvůli zákonu, který zakazoval stavět budovy vyšší než 7 pater. Dnes už tento zákon neplatí, a proto je po celé Maltě k vidění spousta jeřábů a stavební techniky. Vznikají tak i poněkud pozoruhodné výtvory, kdy na střechách budov starší architektury roste budova moderního rázu. Den jsme zakončili návratem do Valletty, kterou jsme si mohli znovu projít, pořídit nějaké suvenýry a pořádně si ji vychutnat. Při cestě do přístavu jsme si mohli zazpívat českou píseň s maltským pouličním umělcem a ve vodě v přístavu se nám podařilo zahlédnout pár volně plovoucích medúz.

Poslední celý den, který jsme na Maltě strávili, jsme se vydali na náročnou cestu do vnitrozemí. Ve veřejné dopravě se nám kvůli zpožděním podařilo na cestě do města Mdiny strávit necelé dvě hodiny. Stálo to ale za to. Mdina je bývalé hlavní město Malty a dnes se mu přezdívá Tiché Město. Proč? Smí do něj jen pár vyvolených aut zdejších obyvatel, a tak jich v uličkách tohoto starého středověkého města opravdu moc nepotkáte. Předtím než jsme ale do Mdiny její hlavní bránou vstoupili, nás čekala ještě jedna zastávka. Nejvyšší bod Malty, útesy Dingli Cliffs. Myslím, že nebudu přehánět, když řeknu, že nám alespoň na kratičký okamžik všem učarovala jejich poklidná atmosféra, výhled na zelená políčka a moře daleko pod námi. U zdejšího stánku jsme ochutnali některé z maltských pochoutek: kávu s příměsí fenyklu, maltský nugát i drobný ždibíček zdejšího likéru vyráběného z opunciových fíků.

Náš poslední čas jsme věnovali prohlídce Rotundy Nanebevzetí Panny Marie ve městě Mosta. Za druhé světové války prolétla střechou tohoto kostela se čtvrtou největší samonosnou kopulí na světě bomba. Naštěstí ale nevybuchla a nikomu z desítek přítomných se tak nic nestalo - nábožensky založení Malťané tuto událost považují za zázrak.

Bohužel se náš čas strávený na Maltě ale nachýlil ke konci a nám nezbylo než zabalit kufry, trochu se prospat a brzy ráno po stejné trase, jakou jsme přijeli, vyrazit zpět domů. Společný výlet jsme si všichni užili a utužili kolektiv v naší malé skupince. Domů jsme si krom suvenýrů dovezli i pár nových znalostí o malé perle Středomoří - Maltě.

Anděla Kožiaková, septima