Národní kolo ekologické olympiády

Postřehy naší studentky z celostátní soutěže.

První červnový týden náš tříčlenný tým (Anna Trnková, Klára Horká, Kristina Horká) strávil poblíž Šumperku v Jeseníkách na národním kole ekologické olympiády.

Se všemi jsme se potkali ve vile Doris, odkud jsme po zahájení a přidělení úkolu vyrazili na několik exkurzi do nedalekých elektráren. Téma totiž znělo: obnovitelné zdroje energie. Nejprve jsme viděli místní mikrogrid (lokální soběstačná elektrická síť). Pokračovali jsme do bioplynky, kde jsme nahlédli do skladu dováženého odpadu a do jímek. Pan průvodce nám objasnil, že v okolních vesnicích a městech zavedli speciální koše na gastro odpad (vyhozené jídlo), které sváží ve speciálních nádobách a přeměňují jej zde na elektřinu. Dále jsme mluvili s paní starostkou Kopřivné, malé vesnice, která má ve svém katastru dvě větrné elektrárny. Řekla nám, že zkušenost s nimi je dobrá a že kdyby přišla nějaká další firma, že by nejspíše přijali jejich nabídku. Pan hlavní investor nás poté vzal na kopec k větrníkům a nechal nás nahlédnout i dovnitř do sloupů.
Poslední bod na programu tohoto dne byla návštěva malé vodní elektrárny na říčce Desná. Na základně ve Švagrově nás čekala lahodná večeře. Večer jsme se věnovaly přípravě zadaných projektů. Měly jsme vytvořit prezentaci o tom, jak bychom na území vybraných obcí rozmístily různé elektrárny a přitom dbát na ekologickou, ekonomickou a technickou stránku věci. Také jsme měly vymyslet jak bychom komunikovaly s občany.

Další den nás čekala exkurze na Dlouhé Stráně. Náš pan průvodce velice zdůrazňoval naddimenzované mosty. Provedl nás tunelem do nitra elektrárny a poté jsme podstoupili podrobnou prohlídku vnitřku turbín a trubek ve virtuálních brýlích. Poněkud mě zaskočilo, když jsem najednou visela ve vzduchu několik set metrů nad horní nádrží. Po tomto zážitku jsme vyšplhali k horní části, jenže bohužel byla mlha tak hustá, že jsme viděli jen okraj vypuštěné nádrže. Pan průvodce z CHKO nás převedl přes les zpět k základně. Cestou se hloučky ostatních soutěžících zastavovaly, aby obdivovaly a poznávaly místní rostlinstvo. Odpoledne jsme psaly poznávačku a obecný test. Užívaly jsme si to, ačkoliv jsme většinu objektů nikdy neviděly.

Zbytek večera a dopoledne příštího dne jsme se věnovaly práci na projektu a opakování malé maturity. Porota byla velmi odborná a měla záludné otázky. Večer byl zakončen vystoupením kytaristy, druhou večeří a nakonec jsme dlouho do noci hráli u táboráku a obdivovali hebrejskou pastu a další různé vymoženosti a historky ostatních účastníků.

Celá soutěž byla výborně zorganizovaná a mnoho jsme se díky ní naučily. Odjížděli jsme plné inspirace a velmi spokojené.
Pokud tohle čtete, určitě jeďte, stojí to za to!

Za tým HHT
Kristina Horká