Plečnikova Lublaň

Jednodenní výlet terciánů do hlavního města Slovinska.

V pátek 23.května se skupina deseti terciánek pod vedením svého učitele angličtiny vydala do Lublaně, hlavního města Slovinska, aby se seznámila se stavebními skvosty podle návrhů proslulého architekta Josipa Plečnika, kterého pozval náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby provedl úpravy na Pražském hradě, a který pak v Praze realizoval i další stavby (neznámější je asi Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech).

Cesta trvala asi 10 hodin, ale jelikož naše výprava putovala přes noc, mohli jsme hned po příjezdu objevovat krásy města. Pravda, naší první zastávkou byla restaurace McDonald ‘s na nádraží, kde se každý mohl dobře nasnídat a trochu se upravit, ale pak už mohlo začít poznávání Lublaně i po jeho památkové stránce. První Plečnikova stavba stála hned na rohu naproti přes ulici – budova původní Vzájemné záložny (dnes pojišťovna Triglav).

Potom jsme se v centru Lublaně vyvezli lanovkou k místnímu hradu, v němž jsme vystoupali na nejvyšší věž a z výšky si prohlédli celé město rozložené kolem řeky Lublaňky, následně jsme sestoupili do nádherné hradní kaple i hrůzu nahánějícího vězení. Velice zajímavá pak byla asi patnáctiminutová 3D projekce v angličtině o dějinách hradu, která nám ukázala i Plečnikem navrhované přestavby této dominanty města – ty se (podle nás naštěstí) nakonec nerealizovaly. Nejvíce času jsme ale strávili na výstavě o dějinách Slovinska od nejstarších dob až po současnost.

Po návštěvě hradu jsme sjeli do středu města, obdivovali nádhernou výzdobu v místní katedrále a pokračovali v poznávání Plečnikových realizací: byl to slavný Trojitý most, na něj navazující tržnice podél Lublaňky, dům zvaný Žehlička nebo Plečnikovo gymnázium, které vykazuje několik společných stavebních rysů s naší školou (Plečnik během svých pražských pobytů zavítal i do Pelhřimova, aby zde navštívil svého přítele Pavla Janáka, a pravděpodobně tu našel volnou inspiraci), Národní knihovnu a Trnovský most, až jsme dorazili k vrcholu naší cesty – Plečnikovu domu, kde architekt pobýval a pracoval po většinu života. Z výkladu milého průvodce Januše jsme se dozvěděli řadu zajímavostí o díle i osudech tohoto umělce a svérázného člověka, prohlédli si jeho pracovnu i obytné místnosti a na závěr i zahradu.

Následně jsme si výlet ozvláštnili čtyřicetiminutovou plavbou na vyhlídkové lodi, při níž jsme se seznámili s tím, jak Plečnik upravil okolí a břehy řeky, ale také se mimo jiné dozvěděli, že průměrný Slovinec ovládá 3 cizí jazyky.

Pak už nastal soumrak a nás čekala cesta domů. Vrátili jsme se celkem unavení, ale plni dojmů a nových poznatků.